Kosmická snídaně aneb Nebřenský

26. října 2007 v 17:47 | Anna Irmanovová, 30.1.2007 |  Články o představeních po derniéře
Strašnické divadlo a především Company.cz neušlo pozornosti divadelního světa a stává se často objektem pozitivní kritiky. Hra Davida Drábka Kosmická snídaně aneb Nebřenský měla premiéru na podzim loňského roku a v předvánočních Literárních novinách Vladimír Just upozorňoval na toto společensky i stylisticky aktuální představení. Přesto nás v hledišti sedělo deset diváků. Divadlo je to postmoderní neboli odkazové, jak už díla tohoto typu bývají. Tentokrát odkazuje na zpravodajství a psychologii podle Freuda.
Spíše než angažovaný, mediální obsah hry je zajímavá existencialita vyjádřená v textu a freudovské psychologizování celého příběhu. Nebřenský - mediálně sledovaná postava má příšerný osud a za milenku svou psychiatričku. Vypráví sám o sobě a hlavně o tom, jak je mu zle. Zmítaný osudem nastavuje své tělo i mysl dalším ranám. Potkává sobě podobné bytosti. Všem postavám na jevišti je totiž špatně. A když jim špatně není, jsou buď mrtví, nebo je to ďábel - vynikající nelidský a zamaskovaný Kryštof Nohýnek. Ďáblovi se však ve hře říká anděl, s největší pravděpodobností Lucifer, opsaný v rozhovoru, kdy se Nebřenský ptá: Proč jsi mi zabil Kateřinu? Postmoderní Mefisto odpovídá: Nic krutějšího mne nenapadlo. Nebřenský je postava lidsky prokreslená a mnohorozměrná. Je osamocený v komunikaci s divákem. Ostatní sleduje, poslouchá a dává se s nimi do řeči, jako by byli nakreslení, jakoby listoval komixem.
Excelují Jan Zadražil v roli profesora Mamaje nebo také lidského Hurvínka a Jiří Racek hned v několika rolích ,ale především jako oddaná a zároveň umírající družka profesora Mamaje Daniela. Nebřenský chce zemřít.
Smrt vypadá jako cesta do vesmíru, během níž se odehraje vcelku příjemná snídaně, která může být i terapeutickým sezením, ovšem za přítomnosti ďábla. Kosmickou loď řídí Android Asimov, který je sestaven z neopotřebovatelných titanových částí, ale živé tkáně si musí měnit každé tři dny. Protože však je Nebřenský mediální postava, do rakety se vetře i reportérka, která o malém společenství sebevrahů podává zprávu divákům na Zemi. Na jevišti se objeví i radar - malé stříbrné zvířátko, díky kterému se dá telefonovat domů. Nebřenský zkouší zavolat matce a dovolá se své mrtvé ženě. Jsme už moc daleko, komentuje to jedna z postav.
Představení je z rodu sci-fi, komixů a manga, které sami o sobě odkazují ke klasickým dramatům a velké literatuře. Civilní herectví a nenucenost dialogů poukazuje na tvar aktuálního stavu přijímání dramatické látky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaké představení se vám nejvíc líbí?

Údolí včel 6.2% (31)
Zlomatka 10.2% (51)
Balada pro banditu 38.9% (195)
Ve stanici nelze 4.2% (21)
Na hlavu! 6.4% (32)
Láska je láska 3.8% (19)
Excalibur 13.4% (67)
Dáma s kaméliemi 3.8% (19)
Malované na skle 5.8% (29)
Kosmická snídaně 1% (5)
Golem 2.6% (13)
Dávníkové (přidáno červen 2008) 3.8% (19)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.