Havrani na šňůrce - Balada pro banditu: evergreen se vrátil na Provázek

26. října 2007 v 16:57 | Kateřina Kolářová, 6.3.2006 |  Balada pro banditu
Dvakrát se v jedné řece nevykoupeš. Takový podtitul zvolil pro svou verzi Balady pro banditu, asi nejproslulejšího kusu brněnského Divadla Husa na provázku, režisér Vladimír Morávek.

Jako by tak chtěl dopředu otupit ostří kritiky těch, kteří by ho obviňovali z pokusu o remake erbovní inscenace s Ivou Bittovou a Miroslavem Donutilem z roku 1975. Takové řešení by však zvolil jen režisér, jenž by hodlal spáchat uměleckou sebevraždu, a tím méně Morávek, který již v předchozím působišti v královéhradeckém Klicperově divadle rozjel projekt Velké tavby čili svébytných adaptací slavných titulů.
Tehdejší balada, v níž jméno zakázaného libretisty Milana Uhdeho zaštítil režisér Zdeněk Pospíšil, skutečně zaslouží jinak zneužívané a nadužívané přízvisko kultovní a má zvláštní magnetismus nejen pro pamětníky, ale i pro generace narozené dávno po premiéře. Pospíšilův "eastern" vstoupil do kolektivního vědomí českého divadla. V hojné míře k tomu přispěly písničky Miloše Štědroně, zlidovělé do táborákových hitů také díky filmovému "trampingovému" přepisu Balady Vladimíra Síse. Ostatně táborák nezmiňujeme náhodou - vždyť právě kolem něj si Provázečtí v tehdejším Domě umění a také v amfiteátru lesního divadla ve filmové verzi, jakoby pro své potěšení, příběh z drsné Koločavy sehráli.
V roce 1975, v němž měla Balada pro banditu módně řečeno světovou premiéru (konkrétně 7. dubna), zbojnická tematika visela ve vzduchu. O rok dříve nahrál Petr Ulrych se skupinou Javory šuhajovskou gramodesku. Na začátku sedmdesátých let v Polsku triumfoval muzikál Ernesta Brylla a Kateřiny Gärtnerové Malované na skle, v němž bohatým bere a chudým dává Juraj Jánošík; na tuzemská jeviště se dostal záhy, dva roky po polské premiéře. V polovině sedmdesátých let, v marasmu postupující normalizace, obliba rebelantů vzdorujících mocipánům vlastně nepřekvapuje.
Zbojnictví se vší přilehlou romantikou však neztratilo na přitažlivosti ani v nových časech. S mírnou nadsázkou lze říct, že když je třeba zaplnit divadlo, nasadí se Balada pro banditu. Nikola již umíral na jevištích pražské Fidlovačky, hradeckého Klicperova divadla, Kladna, Ostravy a Mostu. Dokonce vznikl i nový šuhajovský opus, a to muzikál Koločava v Městském divadle v Brně - jde o rozvedenou verzi Ulrychovy desky z roku 1974.
Morávek na slavné představení odkazuje jen velmi cudně, zcela rezignuje na Pospíšilův princip divadla na divadle. Nesedí se na zemi, ale v arénovitém uspořádání kolem jednoduché scény: podlahy z hrubých fošen, nad kterou se vznášejí u stropu zavěšení dřevění havrani, jejichž křídla herci občas rozhýbou zatažením za šňůrku (Eržice tak nastávající mateřství nezvěstuje čáp, ale havran). Jen skutečně v nepatrných detailech pak Morávek cituje tehdejší verzi. Na kytaru, která v Pospíšilově inscenaci fungovala jako puška, monstrance i Eržičino děcko, upomene zpěvačka a herečka Gabriela Vermelho, když něžně v náručí pohoupe svůj kvinton. V závěru na podlaze zaplane skutečná vatra - snad upomínka na táborový oheň, v prostředí tehdejšího Domu umění jen markýrovaný.
Přesto si je režisér dobře vědom, že zachází s mýtem. Tudíž neušetří obecenstvo přednášky právě na téma nemožnosti návratu do stejných vod. Spíkrem je principál Divadla Dno Jiří Jelínek, jemuž dal Morávek profesionální angažmá. Improvizovaná Jelínkova přednáška, využívající pro něho typickou hru se slovy, má půvab, avšak zejména pro ty, kteří ho neviděli s podobným arzenálem jako trapného baviče Srnu v Hoří, má panenko či prvního občana güllenského v Dürenmattově Návštěvě staré dámy.
Největší předností Morávkovy Balady je strhující hudební aranžmá Petra Hromádky. Jako bychom se ocitli na koncertu Čechomoru - písničky mají neobyčejný "drajv", který se přelil i do pečlivě secvičených choreografií. "Koncertně" svou roli interpretuje Jan Zadražil coby Nikola. Je to Nikola chuligán, má patku do očí, chraplák a image rockové hvězdy. Tak podává svá pěvecká čísla: s typickou gestikulací hvězd pop-music, prohýbá se v bocích, zdvihá ruce a skoro padá do kolen. Šlachovitý hubeňour, na němž plandá oblečení, překypuje drzostí mládí. Přepadeného pošťáka obdaruje nikoli pro silně vyvinuté sociální cítění, ale z čirého fanfaronství. V druhé polovině ale jako by se z něho stále více stával zromantičtělý proklatec. Není to jen Nikolův případ - po přestávce chce být veškeré dění krystaličtější, osudovější a snad i rurálnější: po jevišti se rozstříkne skutečná voda, mrtvoly Nikoly a jeho bratra zakryjí opravdové smrkové větve. Trumfem je také skvěle zpívající Eva Vrbková, Eržika dravá i dojemná, a již zmíněná Gabriela Vermelho, zpívající, tančící i hrající se zápalem, vedle nějž by houslistka Vanessa Mae bledla závistí. Jeden z nejpozoruhodnějších hereckých výkonů inscenace podává Petr Jeništa v úloze zrádce Derbaka. Pochopitelně jde o silnou stylizaci, ostatně psychologické divadlo by od Provázku i Morávka čekal jen naprostý bloud. Derbak, s ulízlou slizkou patkou, stále přikrčený jako pes očekávající kopanec a mluvící přiskříplým hlasem, je dokonalým typem malého podrazáka. Povedený je i Mageri Jiřího Vyorálka.
Až na několik zcizujících momentů přistoupil Morávek k dílu vlastně docela pietně, nijak ho nedekonstruuje, ale vytváří silnou efektní podívanou. Ne kýčovitou, ale přesto trochu bez tématu. Je to verze hodně "muzikálová". Kdyby však měl každý zdejší muzikál takovou režijní, pěveckou a hereckou úroveň i nápaditost, nezbylo by než zaplesat.

Milan Uhde, Miloš Štědroň: Balada pro banditu. Režie Vladimír Morávek. Divadlo Husa na provázku. Brněnská premiéra 17. 11. 2005, pražská v divadle Archa 14. 2. 2006.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaké představení se vám nejvíc líbí?

Údolí včel 6.2% (31)
Zlomatka 10.2% (51)
Balada pro banditu 38.9% (195)
Ve stanici nelze 4.2% (21)
Na hlavu! 6.4% (32)
Láska je láska 3.8% (19)
Excalibur 13.4% (67)
Dáma s kaméliemi 3.8% (19)
Malované na skle 5.8% (29)
Kosmická snídaně 1% (5)
Golem 2.6% (13)
Dávníkové (přidáno červen 2008) 3.8% (19)

Komentáře

1 Veruša Veruša | E-mail | 9. listopadu 2007 v 14:07 | Reagovat

Ahojda!Já mám celý DVD z balady i s věnováním od Honzy...Potom taky plakát z Údolí včel a podepsanou fotku velikosti A4 z exkaliburu....

2 veronika veronika | E-mail | 4. prosince 2008 v 20:41 | Reagovat

Nereziroval to Vladimir Sís? jinak moooc hezky blog :-)

3 cjwjbqg cjwjbqg | E-mail | Web | 22. května 2009 v 8:47 | Reagovat

L9ou7A  <a href="http://dvmbeohqxrbz.com/">dvmbeohqxrbz</a>, [url=http://szrogqtyzxvz.com/]szrogqtyzxvz[/url], [link=http://ujwmxesgnehu.com/]ujwmxesgnehu[/link], http://zruqkobcsgdi.com/

4 vtoosmujisr vtoosmujisr | E-mail | Web | 7. června 2009 v 0:46 | Reagovat

q39BdE  <a href="http://quwusxpqxkvz.com/">quwusxpqxkvz</a>, [url=http://ahwjcrhshrtu.com/]ahwjcrhshrtu[/url], [link=http://mdqzfbxryrzy.com/]mdqzfbxryrzy[/link], http://mjfxohzhcowh.com/

5 iwwweddr iwwweddr | E-mail | Web | 16. června 2009 v 12:37 | Reagovat

FCjD1k  <a href="http://lbwahwejfybu.com/">lbwahwejfybu</a>, [url=http://tqwwxaipqbxf.com/]tqwwxaipqbxf[/url], [link=http://glukajvivzzf.com/]glukajvivzzf[/link], http://jiuyjhvwmsqc.com/

6 informal bridal dresses informal bridal dresses | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 3:17 | Reagovat

My opinion is a bit another how it is feasible to speak to the author, for instance on an e-mail?
http://www.elsedress.org

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.